Skip to content

Reseni

Dobře, pojďme se podívat na každou část této otázky postupně.

(a) Nalezení trvalých a přechodných stavů

Začneme tím, že identifikujeme trvalé a přechodné stavy. V případě Markovských řetězců s diskrétním časem, trvalý stav je stav, do kterého se může systém vrátit s nenulovou pravděpodobností. Přechodný stav je stav, který může být, jakmile je opuštěn, navštíven znovu s pravděpodobností nula.

Podívejme se na naši matici přechodů:

\begin{pmatrix} 0 & 1 & 0 & 0 & 0 \\ 0 & 0 & 1 & 0 & 0 \\ 0 & 0.5 & 0 & 0.5 & 0 \\ 0 & 0 & 0 & 0 & 1 \\ 0 & 0 & 0 & 1 & 0 \\ \end{pmatrix}

Stavy jsou trvalé, pokud tvoří uzavřený cyklus, do kterého se můžeme kdykoliv vrátit. Vidíme, že stavy 2 a 3 tvoří takový cyklus, a proto jsou trvalé.

Zbylé stavy (1, 4, 5) jsou přechodné, protože jakmile opustíme tyto stavy, nemůžeme se do nich vrátit.

(c) Nalezení stacionárního rozdělení

Stacionární rozdělení \pi je vektor pravděpodobností, který splňuje následující podmínku:

\pi P = \pi

kde P je matice přechodů.

Chceme tedy najít vektor \pi, pro který platí:

\pi \begin{pmatrix} 0 & 1 & 0 & 0 & 0 \\ 0 & 0 & 1 & 0 & 0 \\ 0 & 0.5 & 0 & 0.5 & 0 \\ 0 & 0 & 0 & 0 & 1 \\ 0 & 0 & 0 & 1 & 0 \\ \end{pmatrix} = \pi

Všimněme si, že v tomto konkrétním případě jsou stavy 1, 4 a 5 přechodné, takže pravděpodobnost stacionárního rozdělení bude pro tyto stavy rovna nule. Stavy 2 a 3 tvoří uzavřený cyklus, takže stacionární rozdělení můžeme vyjádřit jako

\pi = (0, \frac{1}{2}, \frac{1}{2}, 0, 0)

To znamená, že v dlouhodobém horizontu se systém bude pohybovat mezi stavy 2 a 3 s pravděpodobností 1/2 pro každý stav, a nikdy se nevrátí do stavů 1, 4 a 5.