Teorie
Opakování teorie – Poissonův proces¶
Definice pomocí trajektorií¶
Buďte \{X_j | j \in \mathbb{N}\} i.i.d., X_j \sim \text{Exp}(\lambda), rozestupy mezi událostmi. Definujme \{T_n | n \in \mathbb{N}\} jako časy jednotlivých událostí, tj.
Pak náhodný proces \{N_t | t \in [0, +\infty)\}, kde N_t je počet událostí do času t, tj. N_t(\omega) := \max\{n \in \mathbb{N}_0 | T_n(\omega) \leq t\} nazvu Poissonovým procesem s intenzitou \lambda.
Definice pomocí přírůstků¶
Proces \{N_t | t \in [0, +\infty)\} je Poissonův proces s intenzitou \lambda, pokud
- N_0 = 0 skoro jistě,
- N_t - N_s \sim \text{Poisson}(\lambda(t - s)) pro všechna t > s \geq 0,
- \{N_t\} má nezávislé přírůstky, tj. \forall k \in \mathbb{N} a pro všechny 0 \leq t_0 < t_1 < \ldots < t_k jsou N_{t_1} - N_{t_0}, N_{t_2} - N_{t_1}, \ldots, N_{t_k} - N_{t_{k-1}} nezávislé.
Opakování teorie – markovský řetězec se spojitým časem¶
Definice¶
Náhodný proces \{X_t | t \in [0, +\infty)\} s nejvýše spočetnou množinou stavů S nazýváme markovský řetězec se spojitým časem, pokud platí markovská podmínka:
Homogenní markovský řetězec se spojitým č¶
asem
Markovský řetězec \{X_t | t \geq 0\} nazvu homogenní, pokud
Matice pravděpodobností přechodu mezi jednotlivými stavy za čas t \geq 0¶
Matici skokových intenzit Q = (Q_{ij})_{i,j \in S} definujeme jako
Opakování teorie – Časování Poissonem¶
Uvažujme homogenní markovský řetězec X_t se spojitým časem a maticí intenzit Q. Vlastnosti prvků matice Q: Q_{ij} \geq 0 pro i \neq j, Q_{ii} = - \sum_{j \neq i} Q_{ij} \leq 0. Předpokládejme, že existuje \lambda_M \in (0, +\infty) tak, že -Q_{ii} \leq \lambda_M pro každé i \in S. Je-li S konečná, volíme \lambda_M = \max_{i \in S} -Q_{ii}. Pak existuje ekvivalentní vyjádření X_t jako X_t = Y_{N_t}, tj. X_t(\omega) = Y_{N_t(\omega)}(\omega), kde \{N_t\} a \{Y_n\} jsou nezávislé procesy splňující:
- \{N_t | t \geq 0\} je Poissonův proces s intenzitou \lambda_M,
- \{Y_n | n \in \mathbb{N}_0\} je markovský řetězec s diskrétním časem s maticí přechodu D, D = \frac{1}{\lambda_M}Q + I.
Toto vyjádření lze přímo použít k simulaci běhu řetězce X_t.
Opakování teorie¶
Uvažujme homogenní markovský řetězec se spojitým časem X_t a maticí intenzit Q. Buď \tau_i čas do výskoku ze stavu i, tj. X_{\tau_i} \neq i, X_s = i pro s \in [0, \tau_i). Pak:
- Čas do výskoku z i je exponenciální s \lambda_i = -Q_{ii}, tj. \tau_i \sim \text{Exp}(-Q_{ii}).
- Pravděpodobnost, že řetězec skočí z i do j je dána poměrem intenzit Q_{ij}, tj. P(X_{\tau_i} = j | X_0 = i) = \frac{Q_{ij}}{\lambda_i} = \frac{Q_{ij}}{-Q_{ii}} = \frac{Q_{ij}}{\sum_{k \neq i} Q_{ik}}.
Pro matice přechodu P(t) platí Kolmogorova dopředná rovnice:
Stacionární rozdělení \pi, tj. \pi \cdot P(t) = \pi pro všechna t \geq 0,
lze najít jako řešení rovnice \pi \cdot Q = 0.
Detailní rovnováha (pokud platí, je \pi stacionární): \pi_j Q_{ji} = \pi_i Q_{ij} pro všechna i, j \in S.
Opakování teorie – systémy hromadné obsluhy¶
Systém hromadné obsluhy M|M|1¶
Proces zrodu a zániku s \lambda_n = \lambda a \mu_m = \mu. Značíme \rho := \frac{\lambda}{\mu}. Stacionární rozdělení existuje pro \rho < 1, pak pro n \in \mathbb{N}_0 platí \pi_n = (1 - \rho)\rho^n.
- Střední počet zákazníků v systému: E[N] \equiv E_{\pi}[X_t] = \frac{\rho}{1-\rho}.
- Střední počet zákazníků na serveru: E[N_s] = 1 - \pi_0 = \rho.
- Střední počet zákazníků ve frontě: E[N_f] = E[N] - E[N_s] = \frac{\rho}{1-\rho} - \rho = \frac{\rho^2}{1-\rho}.
Doba W čekání zákazníka ve frontě:
Věta (Littleho věta)¶
Mějme striktně stacionární proces hromadné obsluhy. Buďte dále E[N] - střední počet zákazníků v systému, E[T] - střední doba strávená zákazníkem v systému, \lambda - intenzita procesu příchodů. Pak E[N] = \lambda \cdot E[T].
Systém hromadné obsluhy M|M|∞¶
Proces zrodu a zániku s parametry \lambda_n = \lambda a \mu_m = \mu \cdot m. Stacionární rozdělení \pi vždy existuje a jedná se o Poissonovo rozdělení s parametrem \frac{\lambda}{\mu}, tj. pro n \in \mathbb{N}_0:
Systém hromadné obsluhy M|G|∞¶
Poissonovské příchody s intenzitou \lambda. Obecné rozdělení (General distribution) času obsluhy se střední hodnotou E[S]. Počet zákazníků v systému má z dlouhodobého pohledu (t \to +\infty) Poissonovo rozdělení s parametrem \lambda \cdot E[S].