Skip to content

3. Funkce více proměnných: gradient, Hessián, definitnost matic, extrémy funkcí více proměnných bez omezení a s rovnostními omezeními. (NI-MPI)


Funkce vice proměnných

Norma

  • Laicky: jedna se o vzdálenost v prostoru od počátečního bodu 0
  • Norma na vektorovém prostoru V je zobrazeni ||\cdot||: V\rightarrow \mathbb{R}_0^+ které splňuje vlastnosti:
    • ||x|| = 0 \rightarrow x=0
    • ||\alpha x|| = \alpha ||x||
    • ||x+y||=||x|| + ||y||

Užitečné pojmy

  • Okolí bodu: nebo \delta - okolí x je množina: H_\delta (x) = \{b \in \mathbb{R}^n: ||x-b||<\delta\}
  • Hromadný bod: x \in \mathbb{R}^n: \forall r>0: \quad (H_r(x)\setminus\{x\}) \cap M \neq \emptyset
  • Izolovaný bod: Bod který není hromadný

Funkce vice proměnných

  • Je to funkce která ma n reálných parametrů a vrací reálnou hodnotu
  • Reálna funkce vice reálných proměnných je zobrazeni:
  • D_f \subseteq \mathbb{R}^n
    • Tedy funkce f ma definiční obor v \mathbb{R}^n
  • D_f: Je definiční obor
  • f(D_f): Je obor hodnot
  • Graf funkce f je množina která definuje všechny možnosti výsledků neboli:
    • \Gamma_f = \{(b_1,b_2,...,b_n,f(b_1,b_2,...,b_n)):(b_1,b_2,...,b_n) \in D_f\} \subset \mathbb{R}^{n+1}
    • Vždy leží o dimenzi výš než dimenze funkce

Limita funkce

  • Řekneme, ze funkce f: D_f \rightarrow \mathbb{R},\ D_f \subset \mathbb{R}^n, ma limitu L\in\mathbb{R} v hromadném bode b množiny D_f pokud:
    • Pro libovolné okolí bodu L existuje okolí bodu b takové, že pro každý bod x z tohoto okolí (kromě bodu b samotného) platí, že hodnota funkce f(x) leží v původním okolí bodu L
    • \forall H(L)\quad \exists H(b)\quad x \in (D_f\cap H(b))\setminus\{b\} \Rightarrow f(x)\in H(L)

Parciální derivace

  • Geometricky význam parciální derivace se snaží najit směrnici tečny ke grafu funkce f ve směru osy x_i tedy ve směru ve kterém derivuji v nějakém specifickém bode.
  • Parciální derivace funkce f ve směru x_i v bodě b = (b_1, b_2, ... , b_n) \in D_f takovém, že \exists H(b) \subset D_f , je (pokud existuje):
  • Značíme: \frac{\delta f}{\delta x_i}(b)=L

  • Parciální derivace druhého řádu je vlastně postupná parciální derivace tedy:

    • \frac{\delta^2 f}{\delta x_j \delta x_i}(b) = \frac{\delta f}{\delta x_j}(\frac{\delta f}{\delta x_i})(b)

Gradient

  • Geometricky význam gradientu je ze ukazuje směr (v D_f) nejvyššího růstu funkce f
  • Gradient funkce f v bodě b \in D_f je (řádkový) vektor:

Hessova matice

  • Existují-li všechny druhé parciální derivace funkce f v bodě b, pak se zaznamenávají do matice takto:
\nabla^2 f(b) = \begin{bmatrix} \frac{\partial^2 f}{\partial x_1^2}(b) & \cdots & \frac{\partial^2 f}{\partial x_1 \partial x_n}(b) \\ \vdots & \ddots & \vdots \\ \frac{\partial^2 f}{\partial x_n \partial x_1}(b) & \cdots & \frac{\partial^2 f}{\partial x_n^2}(b) \end{bmatrix}
  • Pokud je funkce spojitá v bode b dokážeme zaměňovat poradí derivace:
    • Kvůli tomu je často Hessova matice symetrická

Definitnost matic

  • Mějme A \in R^{n,n}. Řekneme, že matice A je

    • pozitivně semidefinitní, pokud x^T A x \geq 0 pro \forall x \in R^{n,1}
    • pozitivně definitní, pokud x^T A x > 0 pro \forall x \in R^{n,1}, x \neq 0
    • negativně semidefinitní, pokud x^T Ax \leq 0 pro \forall x \in R^{n,1}
    • negativně definitní, pokud x^T A x < 0 pro \forall x \in R^{n,1}, x \neq 0
    • indefinitní, pokud není pozitivně ani negativně semidefinitní.
  • Buď A \in R^{n,n} symetrická matice. Potom platí následující:

    • Matice A je pozitivně semidefinitní právě tehdy, když všechna její vlastní čísla jsou nezáporná.
    • Matice A je pozitivně definitní právě tehdy, když všechna její vlastní čísla jsou kladná.
    • Matice A je negativně semidefinitní právě tehdy, když všechna její vlastní čísla jsou nekladná.
    • Matice A je negativně definitní právě tehdy, když všechna její vlastní čísla jsou záporná.
    • Matice A je indefinitní právě tehdy, když má alespoň jedno kladné a alespoň jedno záporné vlastní číslo.

Silvestrovo kritérium

  • Buď A \in R^{n,n} symetrická matice. Pro matici A \in R^{n,n} definujeme matice A_1, A_2, . . . , A_n takto: A_k \in R^{k,k} je čtvercová matice v levém horním rohu matice A. Platí:
    • Matice A je pozitivně definitní právě tehdy, když je determinant všech matic A1, A2, . . . , An kladný.
    • Matice A je negativně definitní právě tehdy, když je determinant matic Ak záporný pro k liché a kladný pro k sudé

Lokální extrémy

  • Funkce f má v bodě b \in D_f

    • Lokální minimum, pokud: \exists \delta>0,\ \forall x \in (D_f \cap H_\delta(b)),f(x) \geq f(b)
    • Ostré lokální minimum, pokud: \exists \delta>0,\ \forall x \in (D_f \cap H_\delta(b))\setminus \{b\},f(x) > f(b)
    • Globální minimum, pokud: \forall x \in D_f,\ f(x) \geq f(b)
  • Nutná podmínka lokálního extrému: Mějme funkci f: D_f \rightarrow \mathbb{R}. Aby měla extrém v bode b musí mít první derivaci v bode b rovnou 0

  • Stacionární body: Jsou takové body které mají: \nabla f(b)=0
  • Kritické body: Jsou takové body které jsou podezřele z extrému to jsou:
    • Body stacionární
    • Body ve kterých gradient neexistuje

Postačující podmínka existence extrému a sedlového bodu

  • Nechť b \in D_f je stacionární bod funkce f:\ D_f \rightarrow \mathbb{R},\ D_f \subset R^n. Nechť existuje okolí H(b) \subset D_f takové, že f má na H(b) spojité všechny druhé parciální derivace, potom:
    • je-li \nabla^2 f (b) pozitivně definitní, pak b je ostré lokální minimum
    • je-li \nabla^2 f (b) negativně definitní, pak b je ostré lokální maximum
    • je-li \nabla^2 f (b) indefinitní, pak b je sedlový bod.

Nutná podmínka existence lokálního extrému

  • Nechť b \in D_f je stacionární bod funkce f:\ D_f \rightarrow \mathbb{R},\ D_f \subset R^n. Nechť existuje okolí H(b) \subset D_f takové, že f má na H(b) spojité všechny druhé parciální derivace, potom:
    • je-li b lokální minimum, pak \nabla^2 f (b) je pozitivně semidefinitní
    • je-li b lokální maximum, pak \nabla^2 f (b) je negativně semidefinitní

Postup analytického hledání extrémů

  1. Najít kritické body, tj. stacionární body a body, kde alespoň jedna parciální derivace neexistuje.
  2. Pokud jsou všechny druhé parciální derivace v okolí stacionárního bodu b spojité, nalézt Hessovu matici. Pokud je tato matice
    1. pozitivně definitní, pak je bod b bodem ostrého lokálního minima;
    2. negativně definitní, pak je bod b bodem ostrého lokálního maxima;
    3. indefinitní, pak je bod b sedlovým bodem (tj. není extrémem).

Lokální extrémy s rovnostním omezením

Úloha vázaného extrému je obecně následující: Minimalizuj za podmínek:

  1. f(x)
  2. Rovnostní vazby: g_j(x)=0,\ j \in \hat m \quad \hat m = \{1,...,m\}\quad m \in \mathbb{N}
  3. Nerovnostní vazba: h_k(x) \leq 0,\ k \in \hat p \quad \hat p = \{1,...,p\} \quad p \in \mathbb{N}

kde f,g_j,h_k jsou funkce D \rightarrow \mathbb{R}, kde D \subset \mathbb{R}^n

Postup s rovnostními vazbami

Lagrangeova funkce
  • Lagrangeova funkce (L:\ M\times \mathbb{R}^m \rightarrow \mathbb{R}) je vlastně funkce která bere původní funkci f:\ D_f \rightarrow \mathbb{R},\ D_f \subset R^n a rovnostní omezeni a vytváří z toho jednu funkci
  • L(x;\lambda) = f(x) + \sum_{j=1}^m \lambda_jg_j(x)
  • Lagrangeovi multiplikátory jsou: \lambda = (\lambda_1,...,\lambda_m)
Postačující podmínka existence ostrého lokálního minima pro rovnostní vazby

Nechť f, g_j , j \in \{1, ... , m\} mají spojité všechny druhé parciální derivace na nějaké otevřené nadmnožině \tilde M \supset M. Pokud dvojice (x^∗; \lambda^∗) \in R^n \times R^m splňuje podmínky:

  1. (0. derivace) x^* \in M
  2. (1. derivace) \forall i,\ \frac{\delta L}{\delta x_i}(x^*;\lambda^*) = 0
  3. (2. derivace) pro každý (sloupcový) vektor 0 \neq c \in \mathbb{R}^n splňující: platí kde \nabla^2_xL je Hessova matice funkce L vzhledem k proměním x = (x_1,...x_n)

Potom je x^* bodem ostrého lokálního minima